LEX logo

Mezi veřejnými konzultacemi Evropské komise se objevila položka „Regulace zbraní - systém pro sdílení prodeje a transferů střelných zbraní mezi státy EU“. Lhůta pro připomínky byla do 17. 12. 2018. Celý návrh jsme důkladně prostudovali a připravili shrnutí jeho obsahu.

 

 

Návrh je založen na směrnici o nabývání a držení zbraní, která ustanovuje, že členské státy si mají elektronickými prostředky vyměňovat informace o udělených povoleních pro převod palných zbraní do jiného členského státu a informace týkající se zamítnutí udělit povolení podle článků 6 a 7 (povolení na zbraně kat. A a B) z důvodů bezpečnosti nebo z důvodů týkajících se spolehlivosti dotyčné osoby (v ČR tedy jde o odmítnutí vydat ZP kvůli bezúhonnosti, spolehlivosti a zdravotní způsobilosti). Evropská komise má tento systém zajistit na evropské úrovni a vydat pravidla pro jeho používání.

Konzultace tedy představuje návrh těchto pravidel (která měla být podle směrnice vydána do 14. září 2018, ehm...) Evropská komise navrhuje, aby pro tuto výměnu informací byl využit již existující informační systém pro vnitřní trh (IMI). Zároveň po poradě se zástupci členských států navrhuje tento systém použít pouze pro sdílení informací o mezistátních transferech zbraní a výměnu informací o odmítnutých povoleních řešit později jinak, s odůvodněním, že informace o odmítnutých povoleních mohou obsahovat citlivé osobní údaje (např. zdravotní), které vyžadují vyšší úroveň ochrany než obchodní informace.

Obsah návrhu tedy je:

  1. Má-li členský stát více úřadů, které vydávají povolení pro dovoz nebo vývoz zbraní, je povinen určit jeden z nich jako ústřední a pověřit ho odpovědností za přijímání informací od zahraničních úřadů a jejich přeposílání patřičným vnitrostátním úřadům. Tento úřad může také pověřit vkládáním informací do IMI. (Toto ustanovení se týká zejména federálních států spolkového typu, jako je Německo nebo Itálie, kde tato povolení vydávají úřady spolkových států. V ČR vydává dovozní a vývozní povolení příslušný útvar policie, pověřeným úřadem bude tedy prakticky určitě Policejní prezidium.)
  2. Každý členský stát je povinen vložit do systému seznam zbraní, které mohou být na jeho území přepravovány bez předchozího povolení. K tomuto seznamu budou mít přístup pověřené úřady všech členských států.
  3. Pokud stát udělí povolení k přepravě zbraně, k jejíž přepravě je potřeba předchozí souhlas státu, na jehož území je zbraň přepravována (dále „cílového státu“), musí tento cílový stát do sedmi kalendářních dnů od rozhodnutí o udělení souhlasu sdělit státu, z jehož území je zbraň přepravována (dále „odesílajícímu státu“):

    - jméno odesílajícího a cílového státu
    - datum a jednací číslo rozhodnutí o udělení souhlasu s přepravou
    - identifikační údaje osoby nabývající zbraň, popř. majitele (pokud nejde o převod)
    - identifikační údaje osoby převádějící zbraň (pokud jde o převod)
    - datum vypršení platnosti souhlasu s přepravou,

    a vložit tyto informace do IMI. Přístup k těmto informacím budou mít ty úřady odesílajícího a cílového státu, které jsou za tyto informace zodpovědné.
  4. Pokud stát, z jehož území má být zbraň přepravena („odesílající stát“) vydá povolení k přepravě zbraně na území jiného státu (ať už s povolením tohoto státu nebo bez povolení, pokud jej cílový stát nevyžaduje), musí odesílající stát sdělit cílovému státu a případným tranzitním státům tyto informace:

    - jméno odesílajícího a cílového státu, popř. tranzitních států (tedy států, přes jejichž území se zbraň převáží)
    - datum a číslo jednací rozhodnutí o povolení přepravy a průvodních dokumentů
    - identifikační údaje osoby nabývající zbraň, popř. majitele (pokud nejde o převod)
    - identifikační údaje osoby převádějící zbraň (pokud jde o převod)
    - celkový počet převážených zbraní
    - v případě jednotlivě povolovaných transferů datum odeslání a předpokládané datum příchodu
    - datum vypršení povolení k přepravě a průvodních dokumentů

    a vložit tyto informace do IMI nejpozději dříve, než zbraň překročí hranice odesílajícího státu. Přístup k těmto informacím budou mít pouze odpovědné úřady odesílajícího, cílového a tranzitních států.

Stanovisko LEX:

Toto je jeden z mála bodů, kde evropská směrnice o zbraních nezasahuje do práv občanů a z bezpečnostního pohledu může být dokonce k užitku. Pro Českou republiku to znamená:

  1. Pokud Policie České republiky vydá povolení k vývozu zbraně do jiného státu, musí to úřadům daného státu (popřípadě průvozních států) oznámit. To zní docela rozumně, proto nás příliš nepřekvapilo, když jsme dotazem na MVČR zjistili, že tohle PČR už dávno dělá. Na poli smysluplných bezpečnostních opatření je prostě ČR opět o krok napřed.
  2. V rámci téhož dotazu jsme také zjistili, že Česká republika sice taková upozornění posílá, ale některé členské státy EU ne. Pokud je tedy stávající situace taková, že policie cizího státu vydá povolení k vývozu zbraní k nám do ČR a ani se nám o tom neobtěžuje říct, pak nová povinnost takový transfer hlásit vypadá naveskrze pozitivně. Asi úplně nestojíme o to, aby nám sem cizí státní příslušníci přiváželi neregistrované zbraně, aniž by o tom ČR něco věděla.
  3. Podle návrhu má každý stát určit a oznámit jeden konkrétní úřad, který je za předávání informací odpovědný. Platí to hlavně pro státy spolkového typu, kde každý spolkový stát vydává povolení k vývozu ve své pravomoci. Pro PČR to znamená, že už nebudou muset řešit, komu v tom Německu nebo Itálii to vlastně mají poslat, ale budou v každém členském státu EU znát jednoho konkrétního adresáta, který už dále sám přepošle upozornění na patřičná místa.
  4. Tento návrh skutečně neomezuje práva bezúhonných občanů, protože se občanů ve skutečnosti vůbec netýká. Veškeré povinnosti, které obsahuje, nemají být uloženy občanům členských států, ale úřadům. Bude-li podle tohoto návrhu chtít občan ČR dovézt či vyvézt zbraň, bude o povolení k dovozu či vývozu žádat PČR stejným postupem jako doteď. Jediné, co se přidává, je povinnost hlásit převoz cílovému a průvozním státům, a tu povinnost nemá občan, ale policie (která to stejně už dělá).

 

LEX k této věci podal následující připomínky:

 

  1. Není určeno, co je transfer a zda se tyto podmínky vztahují i na cestování se zbraní. Ze směrnice je přitom celkem zřejmé, že se nemohou vztahovat na cestu se zbraní zapsanou v Evropském zbrojním pasu, neboť cestovatel podle směrnice není ani povinen takovou cestu hlásit úřadům. Žádáme tedy upřesnění, co je transfer a na které převozy se tato pravidla vztahují.
  2. V čl. 4 odst. 3 se píše „přístup k těmto informacím v IMI budou mít úřady odesílajícího a cílového členského státu, které jsou za tyto informace odpovědné.“ Z formulace není zřejmé, zda se tím myslí pověřená centrální autorita (v ČR pravděpodobně Policejní prezídium) nebo každý úřad, který povoluje dovozy a vývozy (tedy v ČR každý útvar PČR - oddělení služby pro zbraně a bezpečnostní materiál). Obdobná situace je v čl. 6 odst. 4.

 

Další články

  • Finsko je druhá nejozbrojenější země Evropy - má kolem 40 zbraní na sto obyvatel. Je to pravděpodobně dáno místní tradicí lovu a také soběstačnosti v obraně – ačkoli se finské ozbrojené síly účastní cvičení...

  • Ve středu se má v Poslanecké sněmovně hlasovat o novelizaci lesního zákona, která má mimo jiné odebrat honebním společenstvům právo připravovat plán mysliveckého hospodaření a přiřkne toto právo...

  • Dostal se k nám dokument: „Národní strategie řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů v České republice 2020 – 2030“, z dílny MŽP. Pojďte se s námi podívat, co jsme se dočetli v...

  • Německé ministerstvo zahraničí v roce 2009 odhadlo, že mezi lidmi tam může být až 45 milionů zbraní. V národním registru zbraní, zavedeném v roce 2012, je jich zatím pět a půl milionu.

  • Omluva slovenské společnosti AFG za obsah článku Nadílka z Bruselu.