»...Máte v rukávu nějakou dramatickou medvědí historku?

Na jedné expedici mě v noci vzbudilo masivní plácání na stan. Medvěd! Vstal jsem a natáhnul zbraň. Byl to takový ten stan typu iglú, uprostřed byla tyč a já se rozhlížel, odkud se na mě medvěd dobývá.

Trvalo to skoro deset minut, možná déle, a pořád se to opakovalo. Potom jsem se odvážil a pomaličku začal stan otevírat, s puškou připravenou k výstřelu...«

- zajímavý rozhovor a ještě lepší historka  

http://xman.idnes.cz/ceska-polarni-stanice-na-spicberkach-dvd-/xman-rozhovory.aspx?c=A140722_093024_xman-rozhovory_fro

»...Návštěvníci podle něj nevyžadují složité audio-vizuální vjemy moderní techniky. „U nás v muzeu nejvíce zabírá, když si člověk může věci osahat, vyzkoušet si uniformu a podobně. Například je možné si posedět v socialistickém obýváku," láká muž.

Chválou nešetří na spřátelené kluby vojenské historie. „Účastní se u nás několika ukázek ročně. Máme i přeshraniční spolupráci se Slováky. Jezdíme tam na oslavy Prvního máje, oni zase k nám na Hranice. Letos přivezli auto Veřejné bezpečnosti...«

http://breclavsky.denik.cz/zpravy_region/cil-muzea-aby-lide-nahledli-za-hranice-vsednich-dnu-rika-reditel-pajpach-2014072.html

»Mladá Česká republika ani její armáda ještě neměla dostatek bojových zkušeností, přesto se hned od začátku devadesátých let silně zapojovala do konfliktů na území bývalé Jugoslávie. A bylo nutné se smířit s tím, že domů se nebudou vracet všichni vojáci. Do března roku 1995 ztratila armáda z několika stovek nasazených pět svých lidí, jenom jednoho však přímo v boji. Když pak během jednoho dne přišla při útoku rovnou o dva vojáky, byla to rána.

Minometný granát spadlý na mírovou pozorovatelnu Tango 23 zabil sedmatřicetiletého Luďka Zemana i jeho o patnáct let mladšího kolegu Petra Valeše. Na pohřeb do Rožmitálu na Šumavě dorazil i prezident Václav Havel. Později oběma mrtvým udělil medaili Za hrdinství...«

http://www.lidovky.cz/cesi-v-chorvatske-bouri-0s1-/zpravy-domov.aspx?c=A140722_175118_ln_domov_ele

Až vám bude někdo tvrdit, že v Americe je neomezené právo na držení zbraní, dejte mu přečíst tento článek.

Ve státě Massachusetts musí mít majitel zbraně na každou zbraň povolení od policie. Povolení na dlouhou zbraň mu policie dát musí (pokud žadatel splňuje podmínky zákona, tj. dospělý, svéprávný, netrestaný atd.), zatímco povolení na krátkou zbraň vydat nemusí. 
Novela zákona měla tuto moc rozšířit i na dlouhé zbraně, ale neprošla senátem. Policejním velitelům se ale nelíbí, že by dospělí, svéprávní, netrestaní atd. občané směli mít zbraně bez jejich dovolení. Jejich argumenty pro to, aby měli absolutní moc nad rozhodováním, kdo zbraň smí mít a kdo ne, stojí za zapamatování:

"Poslední problém, který potřebujeme, je aby se lidé mohli snadněji dostat k těmto vysoce výkonným zbraním."

"Je zde příliš mnoho zbraní v rukou lidí, kteří by je pravděpodobně neměli mít."

"Policejní velitelé nejlépe vědí, kdo v jejich komunitě by neměl mít zbraň."

"Nechápu, proč můžu odmítnout vydat povolení na jednu věc [krátkou zbraň], ale musím jej vydat na jinou [dlouhou zbraň]. Jaký je rozdíl mezi Glockem 40 a brokovnicí ráže 12?"

http://www.bostonglobe.com/metro/2014/07/21/police-chiefs-and-anti-gun-violence-group-members-gather-state-house-speak-out-gun-law-change/ocoGa5vnXfSC4KqdrHnZmJ/story.html

»Místo na dovolenou k moři vyrazila parta nadšenců stejně jako každý rok do lesů nedaleko Všemil. Tam již řadu let opravuje několik bunkrů lehkého předválečného opevnění, ve druhé polovině července zde pravidelně pořádá výstavu vojenské techniky, výzbroje a výstroje.

Turisty jdoucí lesem ve stráni nad Všemily okolo starého hřbitova může zaskočit replika předválečného děla na lesní cestě.

Nejedná se o zbraň, která by v lesích zůstala od dob druhé světové války, ale o lákadlo k muzeu lehkého opevnění a na právě probíhající výstavu vojenské techniky u jednoho z téměř osmi desítek takzvaných řopíků, tedy lehkých bunkrů...«

http://decinsky.denik.cz/zpravy_region/foto-misto-k-mori-jezdi-do-bunkru-20140721.html