LEX logo

LEX – sdružení na ochranu práv majitelů zbraní, z.s.
Stanovy spolku

Čl. I. Název, sídlo a symbolika

Název: LEX - sdružení na ochranu práv majitelů zbraní, z.s.
Zkrácený název: LEX z.s.
(dále jen „spolek“)
Sídlo: Praha
Spolek vytváří vlastní symboliku (logo, vlajka, odznak apod.).

Čl. II. Účel spolku

Účelem spolku, jakožto nezávislé a nepolitické organizace, je chránit práva a prosazovat oprávněné zájmy fyzických osob v oblasti vlastnictví a používání zbraní, zvyšovat právní vědomí občanů, podporovat kulturu zodpovědnosti a etiky občanů v souvislosti s vlastnictvím, držením a nošením zbraní a střeliva, vzdělávat občany v aspektech vlastnictví, držení, nošení a užití zbraní a střeliva, pořádat tematické kulturní, sportovní, tělovýchovné a vzdělávací akce pro děti, mládež a dospělé, pořádat tematické akce na podporu a ochranu dětí a mládeže.

Čl. III. Hlavní činnost spolku

Hlavní činnost spolku směřuje k naplnění účelu popsaného v Čl. II coby společného zájmu jeho členů. Tento účel je naplňován zejména prostřednictvím:

  1. zvyšování právního vědomí a dovedností občanů v souvislosti s vlastnictvím, držením a nošením zbraní a střeliva,
  2. organizování a pořádání sportovních soutěží pro veřejnost a činnosti sloužící podpoře a propagaci zejména střeleckého sportu,
  3. vytváření podmínek pro vzájemně prospěšnou spolupráci členů navzájem a pro spolupráci obdobných spolků, navazování kontaktů s partnerskými organizacemi v ČR i zahraničí,
  4. zastupování oprávněných zájmů svých členů ve vztahu k orgánům výkonné a zákonodárné moci,
  5. analyzování, komentování, připomínkování a propagace právních instrumentů v souvislosti s vlastnictvím, držením a nošením zbraní a střeliva,
  6. pořádání seminářů, přednášek a konferencí,
  7. organizování kampaní a petičních aktivit,
  8. vydávání a distribuce publikací, brožur, letáků a dalších materiálů,
  9. poradenské a konzultační činnosti,
  10. účasti ve správních i jiných řízeních, ve kterých mohou být dotčeny zájmy vlastníků a držitelů zbraní.

Čl. IV. Vedlejší činnost spolku

Vedlejší činnost spolku je realizována jako podpůrná a propagační aktivita spolku. Zisk z vedlejší činnosti může spolek použít výhradně na realizaci hlavní činnosti spolku včetně správy spolku. Vedlejší hospodářská činnost spolku představuje:

  1. organizování a pořádání sportovních střeleckých soutěží a sportovně střeleckých akcí pro veřejnost a pravidelných i nepravidelných tréninků střelby,
  2. prodej předmětů a věcí pro sportovní střelbu a propagaci činnosti spolku,
  3. pořádání seminářů, přednášek a konferencí,
  4. vydávání a distribuci publikací, brožur, letáků a dalších materiálů.

Čl. V. Členství ve spolku

1. Členem spolku může být fyzická osoba starší 18 let, která souhlasí s cíli spolku, zavazuje se dodržovat stanovy a další platné vnitřní předpisy a projeví zájem podílet se na činnosti spolku. O přijetí za člena spolku rozhoduje představenstvo nebo jím pověřená osoba na základě písemné přihlášky, a to zpravidla do 14 dnů od obdržení přihlášky. Členství ve spolku vzniká dnem, kdy představenstvo nebo jím pověřená osoba rozhodne o přijetí za člena a po úhradě registračního poplatku a členského příspěvku.

2. Formy členství jsou:

  1. řádný člen,
  2. čestný člen.

Čestné členství se uděluje za mimořádné či dlouholeté zásluhy na činnosti pro spolek.

3. Člen spolku s řádným členstvím má právo:

  1. účastnit se jednání valné hromady spolku a podílet se na jejím rozhodování,
  2. svobodně vyjadřovat v orgánech spolku své názory, stanoviska k práci spolku a činnosti jednotlivých funkcionářů,
  3. dostávat informace a vyžádaná vysvětlení týkající se činnosti spolku,
  4. užívat rady a pomoci orgánů spolku pro výkon své funkce ve spolku,
  5. volit a být volen do všech funkcí a orgánů spolku,
  6. předkládat návrhy, podněty a připomínky orgánům spolku,
  7. podílet se na praktické činnosti spolku, zejména na akcích spolku.

Dokladem o řádném členství ve spolku je členský průkaz.

4. Člen spolku s čestným členstvím má právo účasti na veřejných jednáních orgánů spolku, má však pouze poradní hlas. Dokladem o čestném členství je Listina o udělení čestného členství. Čestné členství může odejmout orgán, který čestné členství udělil.

5. Člen spolku má povinnost:

  1. dodržovat stanovy, plnit usnesení orgánů spolku,
  2. svou činností a svým jednáním hájit a prosazovat zájmy spolku,
  3. řádně a včas platit členské příspěvky,
  4. respektovat rozhodnutí orgánů spolku,
  5. podílet se dle svých možností na činnosti spolku,
  6. plnit stanovené úkoly a přijaté závazky,
  7. plnit povinnosti vyplývající z funkce, kterou dobrovolně přijal s odpovědností orgánu spolku, který jej do funkce zvolil,
  8. dbát na to, aby nebyly poškozovány zájmy a dobré jméno spolku.

6. Členství ve spolku zaniká:

  1. doručením písemného oznámení o vystoupení člena představenstvu spolku,
  2. neplacením členských příspěvků ve stanovené lhůtě dle vnitřních předpisů spolku,
  3. vyloučením člena představenstvem v případě, že člen opakovaně i přes písemné napomenutí ze strany orgánu spolku porušuje tyto stanovy, případně z jiného důvodu stanoveného zákonem,
  4. úmrtím člena,
  5. zánikem spolku.

7. Seznam členů spolku je neveřejný a je veden v rozsahu blíže určeném interními předpisy spolku. Zápis, výmaz a úpravy v tomto seznamu provádí osoba pověřená představenstvem při vzniku a zániku členství a dále při jakékoliv změně podstatných údajů.

8. Veškeré vypořádání vůči členovi, kterému zaniklo členství, proběhne do tří měsíců od potvrzeného ukončení členství.

9. Představenstvo je oprávněno třípětinovou většinou všech svých členů rozhodnout o vyloučení kteréhokoliv člena podle Čl. V. odst. 6. písm. b) a c). Proti tomuto rozhodnutí o vyloučení člena je přípustné odvolání k nejbližší valné hromadě. Odvolání se doručuje prezidentovi, jenž má povinnost předložit odvolání nejbližší valné hromadě. Do projednání a potvrzení rozhodnutí o vyloučení valnou hromadou pozbývá člen práv dle Čl. V. odst. 3 a 4.

Čl. VI. Orgány spolku

1. Organizační strukturu spolku tvoří tyto orgány:

  1. valná hromada,
  2. představenstvo,
  3. prezident,
  4. viceprezident,
  5. výkonný ředitel,
  6. kontrolní komise,
  7. pobočný spolek a koordinátor pobočného spolku.

2. Orgány spolku mohou jednat jen v záležitostech, které dle stanov spadají do jejich působnosti.

3. Členové volených orgánů spolku jsou povinni vykonávat své funkce svědomitě, plnit svěřené úkoly a dodržovat stanovy a obecně závazné právní předpisy.

4. Kolektivní orgány spolku rozhodují ve sboru na základě řádného svolání všech členů orgánu. Kolektivní orgány spolku jsou způsobilé se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů. Usnesení je přijato, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina přítomných, pokud stanovy neurčují jinak.

5. Funkční období všech volených funkcí je čtyřleté. Funkční období začíná okamžikem ukončení jednání orgánu, na kterém došlo k volbě nebo vyhlášením výsledků volby.

Čl. VII. Valná hromada

1. Nejvyšším orgánem spolku je valná hromada. Valná hromada rozhoduje o všech důležitých věcech týkajících se spolku:

  1. schvaluje stanovy spolku a změny těchto stanov,
  2. volí členy představenstva a odvolává je,
  3. volí členy kontrolní komise a odvolává je,
  4. schvaluje zprávu o činnosti a hospodaření spolku za předcházející rok,
  5. schvaluje rozpočet spolku na další období,
  6. schvaluje výši registračních a členských příspěvků,
  7. schvaluje koncepci spolku a jeho cíle na příští období,
  8. rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí představenstva,
  9. rozhoduje o konečném zrušení členství ve spolku dle Čl. V. odst. 6
  10. rozhoduje o přeměně spolku,
  11. rozhoduje o fúzi spolku,
  12. rozhoduje o rozdělení spolku,
  13. rozhoduje o zániku spolku.

2. O rozhodnutích dle Čl. VII. odst. 1. písm. j) až m) rozhoduje za přítomnosti nadpoloviční většiny řádných členů, registrovaných ke dni konání valné hromady, a to alespoň dvěma třetinami hlasů přítomných řádných členů.

3. Valná hromada také rozhoduje o všech věcech, které nespadají do pravomoci jiného orgánu spolku nebo pokud si rozhodování o některé věci vyhradila.

4. Valná hromada může na návrh kontrolní komise změnit nebo zrušit pravomocné rozhodnutí představenstva, kterým byly porušeny obecně závazné právní předpisy nebo stanovy spolku, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí do podání návrhu neuplynuly více než dva roky.

5. Zasedání valné hromady je svoláváno představenstvem dle potřeby, nejméně však jednou ročně. Představenstvo svolá valnou hromadu do jednoho měsíce, pokud ho o to požádá písemně kontrolní komise nebo alespoň jedna třetina členů spolku. Informaci o konání zasedání valné hromady zasílá představenstvo členům spolku písemně nebo elektronickou poštou na kontaktní adresu, kterou člen uvedl v přihlášce, případně na později členem uvedenou kontaktní adresu, a to nejpozději 30 dní před jeho konáním. Součástí informace je návrh programu zasedání. Nejpozději 14 dní před konáním zasedání valné hromady zasílá představenstvo členům spolku návrhy materiálů, které mají být předmětem programu a schvalování.

6. Každému řádnému členu náleží jeden hlas. Hlasy řádných členů si jsou rovny.

7. Člen, který se ze závažných důvodů nemůže zúčastnit jednání valné hromady, smí být v případě nepřítomnosti zastoupen jinou osobou na základě plné moci podepsané úředně ověřeným podpisem nebo uznávaným elektronickým podpisem nebo zasláním zmocnění datovou schránkou zmocnitele nebo zastoupením advokátem na základě prosté plné moci, a to pouze pokud tato osoba již nezastupuje jiného nepřítomného člena Spolku. Tuto skutečnost je zastoupený povinen nahlásit představenstvu alespoň den předcházející dni konání valné hromady a plná moc musí být předložena pověřenému členovi Spolku před zahájením konání valné hromady.

8. Záležitost, která nebyla zařazena v programu zasedání při svolání valné hromady v souladu s Čl. VII. odst. 5 těchto stanov, lze rozhodnout jen se souhlasem dvou třetin přítomných členů spolku.

9. V případě, že valná hromada není na svém zasedání schopna usnášet se, prezident nebo ten, kdo původní zasedání svolal, je pověřen svolat náhradní zasedání valné hromady ve lhůtě 1 hodiny od konstatování neusnášeníschopnosti valné hromady. Tato skutečnost musí být uvedena na pozvánce k zasedání valné hromady.

10. Na náhradním zasedání valné hromady se jedná pouze o záležitostech zařazených v programu jednání předchozího zasedání valné hromady, která byla prohlášena za neusnášeníschopnou. Náhradní zasedání valné hromady se koná za účasti libovolného počtu členů.

11. O rozhodnutích přijatých na zasedání valné hromady pořizuje zápis člen spolku pověřený tímto valnou hromadou. Zápis ověřují svým podpisem dva členové přítomní na zasedání valné hromady.

12. V případě kdy je nemožné nebo v praxi nemožné na základě zákona, vládního nařízení nebo některý z krizových stavů dle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (stav nebezpečí) nebo dle Ústavního zákona o bezpečnosti České republiky č. 110/1998 Sb. (nouzový stav, stav ohrožení státu) nebo dle Ústavního zákona č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky (válečný stav) uspořádat řádnou valnou hromadu s prezenční účastí, může Představenstvo svým rozhodnutím prostřednictvím prezidenta nebo viceprezidenta písemně svolat distanční valnou hromadu, která bude rozhodovat formou dálkového přístupu s využitím technických prostředků, anebo korespondenčně prostřednictvím listinné nebo elektronické pošty, případně jejich kombinací. Pravidla pro takové jednání a rozhodování valné hromady svolané podle tohoto bodu stanoví svým rozhodnutím Představenstvo. Tato pravidla budou zveřejněna v rámci pozvánky. Takto svolaná Valná hromada se uskuteční distanční formou, i když překážky z první věty pominou. Termíny o zveřejnění valné hromady a zveřejnění materiálů z čl. VII, bod 5 zůstávají nedotčeny.

Čl. VIII. Představenstvo

1. Představenstvo je statutárním orgánem spolku. Tvoří jej sedm členů, kteří jsou voleni valnou hromadou na období čtyř let.

2. Představenstvo koordinuje, zajišťuje a rozhoduje o činnosti spolku mezi jednáními valné hromady.

3. Jednání představenstva svolává prezident, nebo jím pověřený člen představenstva či výkonný ředitel. Jednání představenstva se mohou zúčastnit s hlasem poradním členové kontrolní komise.

4. Představenstvo se schází dle potřeby, zpravidla 4x ročně. Musí se sejít do 10 dnů od doručení podnětu kontrolní komise, jestliže na její výzvu nedošlo k nápravě nedostatků.

5. Jednotlivé záležitosti předložené k projednání uvádí a odůvodňuje zpravidla ten, kdo je předkládá, přičemž současně předkládá i návrh usnesení.

6. Představenstvo plní tyto úkoly:

  1. připravuje a svolává valnou hromadu,
  2. zajišťuje řádnou činnost spolku v období mezi valnými hromadami,
  3. schvaluje vnitřní předpisy spolku a jejich změny,
  4. rozhoduje o hospodaření spolku v rozsahu schváleného rozpočtu,
  5. schvaluje symboliku spolku,
  6. zřizuje pobočný spolek,
  7. volí ze svého středu prezidenta a viceprezidenta spolku a odvolává je,
  8. volí výkonného ředitele spolku a odvolává jej,
  9. volí koordinátora pobočného spolku a odvolává jej,
  10. jedná s orgány veřejné správy a samosprávy,
  11. pravidelně informuje členskou základnu o činnosti spolku,
  12. zpracovává návrh koncepce spolku,
  13. zpracovává návrh plánu činnosti a rozpočtu na příslušný rok včetně zprávy o jejich plnění,
  14. organizuje plnění plánu činnosti v příslušném roce a plní další úkoly, které pro něj vyplývají z usnesení valné hromady,
  15. zajišťuje dokumentaci a archivaci všech důležitých materiálů a listin,
  16. vede evidenci členů spolku,
  17. přijímá a projednává podněty členů spolku,
  18. rozhoduje o přijímání nových členů a rozhoduje o vyloučení členů,
  19. zřizuje pracovní a poradní skupiny,
  20. navazuje a prohlubuje spolupráci se sportovně střeleckými organizacemi, mysliveckými organizacemi a sdruženími a ostatními organizacemi v ČR i zahraničí,
  21. rozhoduje o členství spolku v mezinárodních organizacích, koalicích a kampaních,
  22. rozhoduje o provozování kanceláře spolku.

7. Představenstvo rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů, pokud stanovy neurčují jinak.

8. Mandát člena orgánu se prodlužuje o dobu, kdy bylo nemožné nebo v praxi nemožné na základě zákona, vládního nařízení nebo některý z krizových stavů dle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (stav nebezpečí) nebo dle Ústavního zákona o bezpečnosti České republiky č. 110/1998 Sb. (nouzový stav, stav ohrožení státu) nebo dle Ústavního zákona č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky (válečný stav) uspořádat řádnou prezenční valnou hromadu. V takovém případě je Představenstvo povinno do 3 měsíců od ukončení takových překážek vyhlásit termín řádné VH a to na termín nejdéle 3 měsíce od vyhlášení. Mandáty prodloužené podle věty první tak zanikají proběhlou Valnou hromadou dle věty druhé.

Čl. IX. Prezident

1. Prezident je orgánem spolku, který je oprávněn za něj jednat ve všech věcech, zejména pak je oprávněn rozhodovat o otázkách spojených s fungováním spolku, včetně dispozic s jeho majetkem, s výjimkou majetku nemovitého, přijímat zaměstnance spolku, ukončovat jejich pracovní poměr, a rozhodovat o všech jejich pracovních záležitostech. Za spolek může jednat rovněž prezidentem zmocněný člen nebo zaměstnanec spolku v definovaném rozsahu zmocnění.

2. Prezident je volen na dobu totožnou s délkou jeho funkčního období coby člena představenstva. Prezident se funkce ujímá v den volby.

3. Prezidentovi přísluší:

  1. organizovat a řídit jednání a práci představenstva,
  2. řídit běžnou činnost spolku,
  3. předkládat valné hromadě zprávu o činnosti spolku.

Čl. X. Viceprezident

Viceprezident je volen na dobu totožnou s délkou jeho funkčního období coby člena představenstva. Viceprezident se funkce ujímá v den volby.

Čl. XI. Jednání navenek

1. Jménem spolku jedná navenek:

  1. prezident,
  2. viceprezident,
  3. člen představenstva či jiný člen spolku pověřený na základě usnesení představenstva v určité záležitosti.

2. Prezident i viceprezident je oprávněn jednat jménem spolku navenek samostatně a tímto činit právní úkony ve všech věcech. Jiný člen představenstva pouze v rozsahu stanoveném představenstvem s tím, že musí prezidenta neprodleně o jednání informovat.

Čl. XII. Výkonný ředitel

Výkonný ředitel je podřízen představenstvu, kterému odpovídá za svoji činnost. Výkonný ředitel plní úkoly v souladu s představenstvem svěřenými pravomocemi, zejména v administrativní a organizační oblasti. Výkonný ředitel se podepisuje za spolek pouze v rozsahu zmocnění uděleného představenstvem.

Čl. XIII. Kontrolní komise

1. Kontrolní komise spolku je kontrolním orgánem zodpovědným valné hromadě. Tvoří ji tři členové, kteří jsou voleni valnou hromadou na období čtyř let. Členem kontrolní komise nemůže být člen jiného voleného orgánu spolku. Ze svého středu volí předsedu, který řídí a svolává jednání komise.

2. Do působnosti komise patří:

  1. ověřování podkladů o stavu členské základny a vedení seznamu členů,
  2. nahlížení do účetních knih a ostatních evidencí a dokladů spolku a pobočných spolků a kontrola obsažených údajů,
  3. kontrola hospodaření spolku,
  4. vyžádání si potřebných vysvětlení,
  5. kontrola plnění úkolů stanovených valnou hromadou,
  6. projednávání stížností členů.

3. Kontrolní komise rozhoduje o svých usneseních nadpoloviční většinou hlasů svých členů.

4. Kontrolní komise předkládá valné hromadě zprávu o zjištěných skutečnostech.

Čl. XIV. Pobočný spolek a koordinátor pobočného spolku

1. Pobočné spolky jsou zakládány za účelem sdružování členů na územním principu nebo za jiným speciálním účelem (například pobočné spolky pro pořádání celorepublikových soutěží).

2. Pobočný spolek vede koordinátor, který je volen představenstvem hlavního spolku zpravidla na základě návrhu členů předmětného regionu.

3. Pobočné spolky se řídí vnitřními předpisy spolku a usneseními valné hromady spolku.

4. Stanovy pobočných spolků schvaluje představenstvo hlavního spolku.

5. Pobočné spolky jsou oprávněny:

  1. předkládat návrhy činnosti představenstvu spolku,
  2. vyžadovat podporu a spolupráci hlavního spolku při vyvíjení své činnosti,
  3. schvalovat vlastní vnitřní předpisy.
  4. navrhovat úpravu vlastních stanov.
  5. uzavírat pracovní smlouvy na výkon práce v PbS; jejich kopie je uložena v mateřském spolku a je dostupná statutárním orgánům mateřského spolku.

6. Pobočné spolky mají povinnost:

  1. vyvíjet činnost v souladu se stanovami hlavního spolku,
  2. umožnit kontrolní komisi hlavního spolku provedení kontroly a předložit jí všechny listiny pobočného spolku,
  3. předložit valné hromadě zprávu o činnosti pobočného spolku.
  4. založit bankovní účet u bankovního domu určeného hlavním spolkem (zpravidla stejného bankovního domu u jakého má bankovní účet hlavní spolek).
  5. zpřístupnit bankovní účet v režimu náhledu osobě určené představenstvem hlavního spolku (zpravidla prezident či viceprezident nebo výkonný ředitel nebo předseda kontrolní komise).

7. Hlavní spolek neručí za závazky pobočných spolků.

Čl. XV. Majetek a hospodaření spolku

1. Majetek spolku tvoří finanční prostředky, hmotné a nehmotné věci, pohledávky a jiná majetková práva.

2. Spolek hospodaří v předmětu své činnosti samostatně a na vlastní účet v souladu se stanovami spolku a obecně závaznými právními předpisy. Náklady na svoji činnost hradí z vytvářených příjmů.

3. Zdrojem majetku spolku jsou:

  1. členské příspěvky a registrační poplatky,
  2. dobrovolné příspěvky, dary a dotace,
  3. příjmy z hospodářské činnosti,
  4. hmotné a nehmotné věci.

4. Spolek nakládá se získaným majetkem dle rozhodnutí valné hromady. Hospodaření spolku se řídí rozpočtem schváleným valnou hromadou, pokud stanovy neurčí jinak.

5. Osobami oprávněnými k nakládání s finančními prostředky v rámci schváleného rozpočtu a k podepisování účetních dokladů jsou prezident, viceprezident, případně další pověřený člen představenstva samostatně. Způsob a postupy nakládání s finančními prostředky a pravidla o výdajích a příjmech v rámci disponibilních zdrojů mimo schválený rozpočet upravují vnitřní předpisy spolku.

6. O nabývání, pozbývání a převodech majetku spolku rozhoduje valná hromada.

Čl. XVI. Zrušení, likvidace a zánik spolku

1. Spolek se ruší:

  1. rozhodnutím o zrušení spolku valnou hromadou,
  2. fůzí – sloučením s jiným spolkem nebo rozdělením spolku,
  3. rozhodnutím soudu z důvodů stanovených § 268 občanského zákoníku.

2. V případě zániku spolku rozhodnutím valné hromady je zrušení provedeno s likvidací dle příslušných ustanovení zákona 89/2012 Sb. Likvidační zůstatek je rozdělen mezi členy spolku, kteří jsou ke dni zániku platnými členy.

3. Spolek zaniká výmazem ze spolkového rejstříku.

Čl. XVII. Závěrečná ustanovení

1. Jednotlivá ustanovení těchto stanov mohou být upravena podrobněji vnitřními předpisy vydanými představenstvem s výjimkou záležitostí, které mohou být podle zákona č. 89/2012 Sb. upraveny pouze ve stanovách. Tyto vnitřní předpisy nesmí být v rozporu s obsahem stanov.

2. Dosavadní stanovy spolku přijaté dne 5.11.2011 a upravené dne 28.3.2015 se tímto zněním nahrazují.

3. Tyto stanovy byly přijaty valnou hromadou dne 4.9.2021 a tímto dnem nabývají účinnosti.

 

V Praze dne 4.9.2021