Počet legálně držených zbraní v Česku vytrvale roste. Jen od roku 2004 stoupl o sto tisíc kusů. Čím si to vysvětlujete?

Hodně se změnil přístup společnosti. Rozpouštějí se předsudky vůči držení zbraní, zbraň přestává být považována za něco nemorálního. Lidé pochopili, že zbraně mají ve společnosti své legitimní místo. Značně tomu napomohl i vzestup sportovní střelby, která veřejnosti ukázala držení zbraní v trochu jiném světle.

Jste příznivcem zpřísňování pravidel pro získání zbrojního průkazu – například zavedením povinných psychotestů? Prosím, vysvětlete.

I v oblasti regulace zbraní platí, že méně je někdy více. Nucené snížení počtu legálních zbraní obvykle bývá doprovázeno nárůstem počtu nelegálních zbraní. České předpisy jsou nastaveny v optimálním rozmezí: držení zbraní je zakázáno pouze osobám prokazatelně problematickým, zatímco normální občan si může bez větších problémů pořídit zbraň legální, tedy registrovanou a dohledatelnou.

Jak přísná je podle Vás česká legislativa (zejména pravidla pro získání zbrojního průkazu, držení zbraní atd.) ve srovnání se zahraničním?

České předpisy jsou velmi volné, ovšem ve smyslu možností, nikoli kontroly. Český občan smí mít téměř jakoukoli zbraň vyjma vyloženě vojenských. Na druhé straně třeba ve Francii se lovecké brokovnice prodávají zcela volně, jako vzduchovky, zatímco u nás musí být téměř všechny palné zbraně registrovány a držitel musí mít zbrojní průkaz. Pokud bych měl srovnávat, je naše legislativa nejpodobnější švýcarské.

Víte, jaký typ střelných zbraní je u nás nejrozšířěnější? Můžete stručně vysvětlit, o jaké zbraně se jedná?

Počty krátkých a dlouhých zbraní jsou v naší zemi přibližně vyrovnané. Dlouhé zbraně, tedy pušky a brokovnice, se nacházejí hlavně v držení myslivců, zatímco krátké zbraně, tedy pistole a revolvery, preferují lidé zejména pro účely sebeobrany. Sportovní střelba se provozuje se vším, co má hlaveň – od křesadlových pistolí po civilní verze vojenských zbraní.

Jakou zbraň byste doporučil začátečníkovi, který čerstvě získal zbrojní průkaz?

Takovou, která mu vyhovuje. Je to skutečně zcela individuální. Je naprosto běžné, že se začátečník zeptá na radu, koho jen může, a pak si stejně koupí to, co se mu líbí.

Se zájmem sleduji reakci na otevřenou výzvu, ke které bych se musel, kdybych byl členem, připojit. Po vlastní zkušenosti, že jako člen sdružení LEX nemám žádná práva na informace o činnosti sdružení, nemám nárok na získání platných stanov (na webu jsou prý neplatná), jsem své členství s nechutí ukončil. Názory představitele vedení LEXu na zájem člena o zapojení do činnosti byly velice zvláštní. Zcela však korespondují s uvedenou reakcí na otevřený dopis. Naprostá neochota nechat nahlédnout do karet. Stal já a nikdo jiný nemá s demokracií nic společného. Již v roce 2009 jsem nabízel zpracování nových stanov. Kupodivu po 2 letech je tlak na úpravu stanov. To, co jsem viděl, mne však docela vyděsilo a jen potvrdilo správnost mého rozhodnutí o vystoupení z tohoto sdružení. Pocit odpovědnosti mi ale nedá, abych se k materiálům nevyjářil.
Návrh stanov zpracovaný představenstvem je naprosto nezpůsobilý! V podstatě jde o zafixování současného stavu.
Nechápu, že mezi cílemi Lexu není spolupráce s dalšími střeleckými sdruženími. I ony mají zpravidla ve svých stanovách podporu a ochranu práv střelců.
Co mne udivuje je na prvním místě úkolů získání finančních prostředků. Není prvořadým úkolem ochrana práv jak je uvedeno v cíli sdružení?
Jako příznivec sdružení se může přihlásit i batole? Tady podmínka zletilosti již chybí.
Naprostý guláš je v orgánech sdružení, kde je opět jakýsi ředitel, který se pravděpodobně zhmotní z galaktického prachu, protože ze stanov se nedozvíte, kdo jej vybere.
Podle stanov čl. VII bod 2 zastupuje sdružení prezident a viceprezident. Ejhle v VII. bod 5 už i tajemný ředitel.
Výborný zásah do nezávislosti kontrolní komise je její řízení prezidentem sdružení. Kdo toto vymyslel? Zamyslel se autor nad požadavky právních předpisů této země? Pravděpodobně ne, když považuje sdružení za orgán vydávající právní předpisy. Ano, toto je uvedeno ve stanovách – čl. VII. bod 1 úkoly představenstva – předkládat valné hromadě ke schválení právní předpisy sdružení.
Kolik bude viceprezidentů? Aby to nevypadalo jako v parlamentu, hlavně když máme funkci.
Vrcholem je pak arogance moci, kdy hospodaření se má schvalovat až po dvou letech. Ve slušných organizacích je to každý rok.
U organizačního uspořádání pak autorovi došla invence docela. Územní princip, co to znamená? V každém městě, kraji, povodí? Nemělo by to být ve stanovách přesně popsáno?
Zmínka o finančním řádu je už jej posledním dobem této frašky, která se chce tvářit jako stanovy.
Ještě jeden příklad, že do přípravy stanov by se měl pouštět člověk, který má alespoň základní přehled v právních předpisech. V čl. VII bod 1 je v šesté větě zakázáno členům představenstva zůčastnit se valné hromady a jsem zvědav jak s touto kolizi vypořádá prezident a viceprezidenti, protože ti nesmí být ani členy představenstva.

Návrh stanov členů je pak výrazně přehlednější a komplexnější. Bere v potaz, že zletilá osoba nemá práva plnoleté osoby a eleminuje komplikace se zákonnými zástupci.
Bohužel i zde jsou zmiňovány právní předpisy sdružení. Právní předpis vydává pouze orgán státní moci nebo orgán veřejné správy. Lex není ani jeden z těchto orgánů.
Tento návrh stanov bere na vědomí existenci dalších střeleckých sdružení, když ukládá představenstvu navázání spolupráce. Spíše bych to viděl však na zařazení do hlavních úkolů sdružení.
U výkonného ředitele bych doporučoval podřízení prezidentovi, zejména jemu by měl dělat podporu.
Kontrolní komise musí mít právo kontrolovat vše, nejen plnění úkolů stanovených valnou hromadou, ale i práci představenstva.
Organizační uspořádání zde sice naznačuje snahu o řešení, ale je to nedotažené. Není v tomto smyslu oblastní koordinátor orgánem sdružení?
Valná hromada má zpravidla právo vyčlenit jakoukoliv další oblast do své působnosti rozhodování. Je transparentní, když je to součástí stanov.
Při zániku sdružení se zcela jistě majetkové vypořádání bude řešit vždy, nejen při dobrovolném rozpuštění.

Dalším dokumentem byl Organizační a jednací řád. I ten je záhodně značně upravit. Jednak některé skutečnosti již jsou uvedeny je stanovách. Za druhé, některé záležitosti by měly být do stanov přesunuty. To by však bylo na další povídání.

Nakolik se zamyslíte nad mými připomínkami je na Vás. Současný stav obou návrhů však na rychlé projednání nebo schválení není.

Hodně štěstí

pd

Stejně tak osobně beru návrh stanov zde předložený členy jako hodnotný příspěvek do diskuse, nicméně i zde jsou některé body, které by mohly rozložit fungování LEXu více než současné vedení. Viz. mé komentáře k návrhu stanov a organizačního řádu.

Tomáš Trávníček

A ty informace jako vzala odkud? Jedna pani povidala?